Vzduch v posledních dnech zhoustl. Žár léta dosahuje vrcholu, ale místo lehkosti přichází podivná tíha.
Není to jen horkem. Je to pocit nahromaděného tlaku, jako když se nad krajinou celé dny stahují mračna a zemi chybí jediný hrom, který by to napětí naplno proťal.
Možná v sobě v těchto dnech narážíte na věci, které jste dlouho přehlíželi. Na hranice, které jste nechali ostatní překračovat. Na staré sliby a závazky, které vás táhnou ke dnu jako mokrý provaz. Cítíte únavu, ale současně i vnitřní neklid — jasné znamení, že to, jak jste fungovali doteď, už dál neustojíte.
Naši předkové nežili podle kalendáře na zdi. Žili podle světla, počasí, vůně lesa a pohybu Měsíce.
Úplněk byl obdobím, kdy bylo možné na chvíli přestat spěchat a podívat se na svůj život stejně pozorně, jako se hospodář díval na svá pole.
Co letos vyrostlo?
Co přineslo užitek?
Co potřebuje ještě péči?
A co už nastal čas sklidit a uzavřít?
Ve folkcraftu nejsou tyto otázky jen obrazné. Příroda nás učí, že nic netrvá věčně. Každá rostlina má svůj čas růstu, květu i odpočinku. A člověk není výjimkou.
Možná jste si v posledních týdnech všimli zvláštního pocitu. Nejde o únavu, kterou vyřeší delší spánek. Spíš o tiché vědomí, že některé věci už nejsou stejné.
Možná vás přestává těšit práce, kterou jste dříve milovali, nebo se opakují stejné konflikty.
Možná se stále vrací jedna vzpomínka. Nebo jen cítíte, že stojíte na prahu něčeho nového, ale ještě nevíte čeho.
Takové chvíle bývají nepříjemné. Člověk má tendenci držet se toho, co zná, i když už ví, že jeho cesta vede jinam.
Podívejte se na les. Žádný strom se nesnaží udržet každý list. Žádná bylina nekvete po celý rok. Řeky nezadržují vodu, která chce odtéct.
Příroda chápe něco, na co lidé často zapomínají. Proměna není selhání, je součástí života.
Právě proto naši předkové věnovali tolik pozornosti obdobím, kdy se rok začínal tiše obracet.
Ne proto, aby předvídali budoucnost, ale aby dokázali lépe porozumět přítomnosti.
Letošní červencový úplněk přichází poměrně krátce před srpnovým zatměním Slunce.
Na první pohled jde o dvě odlišné astronomické události.
V lidové tradici však obě připomínají stejnou skutečnost – světlo i tma mají v přírodě své místo. Jedno nemůže existovat bez druhého.
Úplněk ukazuje vše jasně.
Zatmění naopak připomíná, že někdy je potřeba na okamžik vstoupit do stínu, abychom mohli spatřit to, co bylo za běžného světla skryté.
Právě proto byla podobná období spojována s očistou, uzavíráním starých kapitol, ochranou domova i vědomým rozhodnutím opustit to, co člověku již neslouží.
Abyste tímto přechodem neprocházeli s holýma rukama, připravuji pro vás něco mimořádného Unikátní a speciální rituální olej Černé Slunce.
Je navržen tak, aby fungoval jako neprostupný štít a rituální kotva v momentě, kdy vnější světlo zhasíná.
Uříznutí nefunkčních pout: Pomáhá nekompromisně a bez pocitu viny odseknout energetické upíry, staré rodové zátěže a manipulace.
Udržení vnitřní síly: Dává vaší vůli váhu. Zahušťuje vaše vlastní pole tak, aby vás cizí vlivy a entity nemohly vyvést z rovnováhy.
Práce se stínem: Umožňuje vám projít temnotou bez strachu — jako někdo, kdo stínu nevládne, ale ani se před ním netřese.
Jeho receptura vychází z těžkých zemských složek, kořenů, ochranných bylin a pryskyřic, které drží tělo i mysl pevně přikované k zemi, zatímco se kolem valí bouře.
Místo chaosu a vyčerpání ale dorazí hluboký, těžký klid.
Získáte neprolomitelné hranice. Pocit, že vaše kořeny jdou tak hluboko do země, že s vámi nepohnou ani ty nejdivočejší vichřice. Budete schopni stát v plné síle a s jasnou hlavou.
Vzniká jako součást období, které vybízí k uzavření starého a vědomému vykročení dál.
Každá lahvička bude vytvořena s úctou k tomuto přechodovému období a vznikne pouze v omezeném počtu.
Protože některé okamžiky roku se neopakují.
Na mnoha místech jste se jistě dočetli, že se tento čas nazývá Bouřkový úplněk. V angličtině také natrefíte na název Buck Moon, přičemž slovo "buck" zde odkazuje na jelení parohy, které jsou v červenci vidět v celé své kráse. Známé je také označení Lososový Měsíc, které odkazuje na migraci těchto ryb v severní Americe.
Jde opět o označení, které se přebralo z jiných kultur, zejména indiánských.
Mohawkové tento Měsíc nazývají jako Čas velkého zrání, Assiniboinsové mají Měsíc červených bobulí, kmen Shawnee má Měsíc borůvek.
U kmenů severní i jižní Ameriky najdeme i další názvy, jako třeba Měsíc mladé kukuřice.
V Evropě se tento čas samozřejmě váže k našim podmínkám a přírodě. Měsíc bylinkové zahrady, Měsíc bylin, Měsíc sklizně bylin nebo Měsíc sena.
Opět upozorňuji, že je nutné uvědomit si jednu základní věc, na kterou téměř nikdo nebere zřetel. Názvy úplňků VŽDY označují období celého lunárního měsíce, nikoli úplněk jako takový. Lunární měsíc trvá od úplňku k úplňku a právě pro celou tuto dobu je označení platné.
Ačkoli se dočtete, že Měsíc je v určitém znamení, pohled na oblohu nám mnohdy prozrazuje něco jiného. Tento rozpor je způsobem precesí rovnodennosti. Protože se celý Vesmír pohybuje, je nemožné, aby jakékoli vesmírné těleso zůstalo v nějakém souhvězdí po neomezeně dlouhou dobu. Během dvou tisíc let se obloha, resp. souhvězdí, posunula o cca 30 stupňů. Jak si Měsíc stojí v čase úplňku, se můžete podívat např. na webu Stellarium. Více si o tomto tématu můžete přečíst ZDE
_pro_eshop_z__hlav__-1.png){kind=logo}