Článek je originálně publikován v rámci soukromého klubu. Více informací najdete ZDE

Magický kruh je v určitém slova smyslu podstatou čarodějnictví. Ať už jde o tanec kolem ohně, magickou práci či jiné praktiky. Je jakýmsi dědictvím rituální praxe.

V rámci tradičního čarodějnictví nebo starého řemesla klasický magický kruh neexistuje. Je nahrazen konceptem tzv. čarodějnického kompasu. 

Gemma Gary popsala kompas jako vymezení či vyznačení pracovního prostoru jako posvátného místa odděleného od světského prostoru. Kompas tedy tvoří něco jako svět mezi světy a v jeho prostoru praktikanti spolupracují s duchy a magickými silami. 

Kompas tvoří také křižovatku moci. Na rozdíl od ochranného kruhu, jak je prezentován dnes v novodobých tradicích, kompas nemá za cíl chránit nebo bránit vstupu sil. A je to logické - proč bychom bránili vstupu duchů, energií, moudrosti, když s nimi potřebujeme spolupracovat? Před čím bychom se měli bránit? Proč bychom měli brát kruh jako podmínku pro zvýšení síly, když tou hybnou silou jsme my sami? Tzv. "ochranný kruh" je v tradiční cestě nesmysl a je zbytečné přikládat mu jakoukoli váhu, nepracujeme-li s vysokou ceremoniální magií, potažmo s temnými démony starého světa.

Místo rituálu musí být otevřeno silám  a duchům hvězdného nebe, stejně jako silám a duchům podsvětí. Stvoření, smrt, moudrost, síla předků, duchové všech světů - to vše k nám musí mít přímý přístup.

Součástí tradičního rituálního místa je také hůl. Ta symbolizuje dveře, resp. všech šest cest, kterými se můžeme vydat - čtyři světové strany, nebesa a podsvětí. V tomto případě hůl stojí uprostřed takového "kruhu". Chceme-li podpořit práci se specifickou skupinou některého směru, můžeme umístit hůl do této čtvrtě. 

Málo praktikantů ví, že kromě všeobecně známých šesti cest existuje také cesta sedmá. Tato cesta zůstane pro mnoho z praktikantů tajemstvím, avšak někteří jsou po určité době schopni otevřít sedmé dveře a vydat se do světa, který tvoří dokonalou jednotu, kde se vše prolíná a zjevuje. Sedmá cesta je však extrémně náročnou poutí, ať už z hlediska duševní či fyzické a neměla by být považována za zábavu.

Klasické čtvrtě (světové strany, směry) mají určité atributy, které se mohou měnit dle jednotlivých tradic. Pojďme se podívat na základní shrnutí všech čtyř směrů.

VÝCHODNÍ CESTA

Doba jara, úsvitu a duchů ohně. Symbolizuje nebeský oheň (Slunce) a planoucí hvězdy. Pod zemí je chtonickým ohněm Velkého Hada, který má moc na Zemí a cykly přírody. Had je také zvířetem východní cesty. Pomůckami jsou nůž, koště a bič. Východní cesta je určena pro rituály potence, sexuality, moci, síly a obranné magie.

JIŽNÍ CESTA

Doba léta, poledne a duchů země. Symbolizuje cykly Země, fyzické tělo a materiální podstatu všech věcí. Zvířetem jižní cesty je zajíc. Pomůckami jsou kameny, miska a pentakl. Jižní cesta je určena pro rituály stability, léčení těla, získávání moudrosti, práce s rostlinami, pro kouzla růstu, hojnosti a práce.

ZÁPADNÍ CESTA

Doba podzimu, soumraku a duchů vody. Symbolizují ji řeky, potoky, studny, moře a krev. Zvířetem západní cesty je ropucha. Pomůckami pak kotlík a číše. Západní cesta je určena pro rituály Měsíce, vodní magie, transformace, očisty, pro práci se sny, pro léčení duševní stránky člověka a pro koncentraci.

SEVERNÍ CESTA

Doba zimy, půlnoci a duchů vzduchu. Symbolizují ji větry, kouř, náš dech a hlas. Zvířetem severní cesty je vrána. Pomůckami jsou lebka, hůl, případně hůlky. Můžeme ale také využít kadidelnici a zvonek. Severní cesta je určena pro rituály svazování, odstranění, věštění, komunikaci a starou magii zaměřenou na hlubokou práci s duchy.

Při rituálu se nejprve propojíme s duchy jednotlivých čtvrtí a teprve poté následuje chůze v kruhu.

Podotýkám, že jde o rituály velké důležitosti, tedy ojedinělé, nikoli běžné.

Pro vyvolání a spojení se s entitami se vždy postavíme zády k danému směru, čelem dovnitř kruhu. Využít můžete následující zaříkadlo z knihy Traditional Witchcraft od G. Gary:

"Volám rudé duchy východní cesty, strážce plamene. Slyšte mé volání, probuďte se a přijďte ke mně.

Volám bílé duchy jižní cesty, strážce kamene moudrosti a paměti. Slyšte mé volání, probuďte se a přijďte ke mně.

Volám šedé duchy západní cesty, strážce vod života a proměny. Slyšte mé volání, probuďte se a přijďte ke mně.

Volám černé duchy země, strážce temných větrů a ducha. Slyšte mé volání, probuďte se a přijďte ke mně."

Dále můžete povolat vaše osobní entity, své předky nebo stará božstva.

Zakončení rituálu je provedeno s obětinou (chléb, mléko, medovina), kterou nabídneme všem čtyřem směrům. Děkovat začínáme vždy na protilehlé straně, než byla původní čtvrť (v případě východu na západě atp.).

Kompas pracuje jinak, než novodobý ochranný kruh. Iniciační chůze probíhá převážně proti směru hodinových ručiček (v moderních směrech po směru) a má za úkol dosáhnout meditativního stavu. Praktikant se pohybuje v jednotě s Velkým Hadem a shromažďuje kolem sebe duchy či jiné ctnosti. Při ukončení obřadu se praktikant pohybuje po směru hodinových ručiček, aby se dostal ze stavu tranzu do našeho fyzického světa.

Během samotného rituálu dochází k dalším dextrálním (pravotočivým) či sinistrálním (levotočivým) kruhům. Při rituálech, kdy cokoli přitahujeme, využíváme energii dextrální. V rituálech, kdy odháníme, svazujeme a odstraňujeme využíváme energii sinistrální.

Co bychom si ale měli uvědomit především je to, že v tradičním řemesle nevytváříme kruh jako takový, jde o vyvolání cesty, na které potkáváme všechny ty, co kráčeli touto cestou před námi. 

Protože je taková rituální práce poměrně náročná, je určena praktikantům silným, zdravým, se stabilní myslí a emocemi. Obyčejně se ze zaříkávání vylučují mladiství, staří, ženy po porodu, ženy v přechodu a nemocní. Tito lidé pasivně či aktivně podporují svou přítomností energie a duchy.  

V některých tradicích můžeme najít odkaz na kompas, který se skládá ze tří prstenců. Tyto prstence pracují zvenčí dovnitř, kdy procházíme z vnějšího světa do světa jiného, vnitřního. První prstenec symbolizuje život a je tvořen ze soli. Druhý prstenec symbolizuje znovuzrození a smrt a je vytvořen z jasanového, vrbového a březového dřeva. Třetí prstenec symbolizuje přechod do jiného světa a je vyroben ze směsi vína, vody, octa a soli. Hůl je vztyčena uprostřed a na každé ze čtyř čtvrtí se zapálí svíčky.