Stará cesta - praxe a tradiční čarodějnictví, kolo roku

Často se mě ptáte, jak svátky slavím já, jak dělám rituály, kouzla, jaký mám přístup k tomu a zase onomu. A taky vím, že jste občas zklamaní tím, co vám napíši. Že to a to nedělám.. Že návod nemám. Že přesně sepsaný rituál ode mě nedostanete.

Rituály, které vykonávám, jsou ryze osobní věcí. Kouzla, která dělám, jsou ryze osobní věcí. Nesdílím nic z toho a nemám to ani v úmyslu do budoucna. Nedám vám návod na rituál tak, jak ho dělám já. Já jsem ho taky nikde nedostala. 

Tak tedy - už mnohokrát jsem psala o tom, že nejsem Wiccan, nepovažuji se za pohana a nejsem příznivcem žádného novodobého náboženství či směru.

Moje praxe je více tradičnější a tak také přistupuji ke svátkům tzv. Kola roku. Osm hlavních svátků kola roku (Samhain, Yule, Imbolc, Ostara, Beltane, Litha, Lammas a Mabon) je spojeno především s novějšími kulty - zejména s Wiccou a dalšími pohanskými směry.

Sama tato označení používám - pro lepší přehled a orientaci, ale také proto, že každý z nás uznává jinou cestu, víru, každý má jinou praxi a osobní přístup k čarodějnictví a magii. Osm svátků kola roku je v dnešní době univerzální cesta, kterou všichni známe. Pokud chcete oslavovat tyto svátky tak, jak jsou dané a psané, pak je to naprosto v pořádku. Začínajícím navíc umožní systém svátků lepší propojení s přírodními cykly.

Osobně ale neslavím jednotlivé svátky tak, jak je psáno a dáno. Pro mě tyto přechody během roku neoznačují jeden jediný den, ale období trvající několik dnů až týdnů. Nekoukám tedy na kalendář, koukám na přírodu. Vnímám energie, kterak se prolínají a mění a vnímám určité symboly, jimiž příroda poukazuje na změnu. Každý rok jsou tato období jinak. Někdy trvají týden, někdy 3 týdny. Celé toto období je pro mě časem, kdy se jeden cyklus uzavírá a začíná další.

Nejvíce jsem propojena  s tzv. malými sabaty, tedy sabaty spojenými s oslavou Slunce (rovnodennost a slunovrat - Yule, Ostara, Litha a Mabon). Den, kdy dochází k rovnodennosti či slunovratu považuji za možnost jakési vlastní transformace. Příroda prochází také velkou změnou.  Ostatní, tzv. velké sabaty (Samhain, Imbolc, Beltane, Lammas) beru jako období "výkyvů" energií - tedy čas, kdy se příroda mění podle nás (naší práce, našeho života) a energie začíná proudit jinak než tomu bylo doposud.

Shrnuto - není to tedy tak, že bych si řekla "Dnes je Imbolc, musím oslavit Imbolc! Připravit oltář, rituál, obětiny,...". Ne. Imbolc je pro mě obdobím, kdy zima pomalu končí a v přírodě se začínají objevovat první známky jara. A může to být v polovině ledna, ale taky až ke konci února. 

Osobně jsem velmi silně spjata se starším rozdělením roku - a to na předjaří, jaro, podletí, léto, polétí, podzim, předzimu a zimu.

*

V tradičním čarodějnictví můžete mít spoustu jiných dnů (kromě výše uvedeného), které jsou pro vás či vaši rodinu důležité. Také mnoho jiných tradic. Můžete slavit svátky kola roku, ale také vůbec nemusíte. Můžete dělat pravidelné rituály, ale nemusíte. Rozhodnutí je jen na vás. Je to jen vaše cesta a nikdo by vám neměl říkat, jak to máte dělat.

*

Pokud pracuji, nedělám kruh, nevzývám 4 strany, směry, živly. Nedělám žádnou ceremonii, nemám jasně daný řád. Nedělám rituály přesně podle popisků (nemám to vůbec ráda). Nepoužívám všechny "nutné" nástroje a další věci. Jsem sama sebou, používám intuici, používám vizualizaci a používám věci, které cítím, že je dobré použít. Ne proto, že to někdo někde napsal.

Pro někoho jsou tyto věci důležité. Stejně tak použití jasně daných nástrojů, bylin, kamenů. Chápu, že zejména v začátcích praxe vám to usnadní práci.

Pamatujte ovšem také na to, že ne každé kouzlo vám vyjde podle vašich představ. Že se podaří, jak bylo zamýšleno. Ale že by to bylo tím, že jste použili jinou barvu svíčky? Jiný kámen nebo žádný kámen? To opravdu ne.

*

Podobně je to v přístupu je božstvům. Wiccané (i další) věří v Boha a Bohyni a já sama toto připodobnění také občas použiji v článcích. Opět - je to pro drtivou většinu lidí srozumitelné. Avšak v mém osobním přístupu tohoto daného Boha či Bohyni nijak neuctívám (jak je všeobecně myšleno). Neuctívám žádný pantheon a pokud si zvolím práci s božstvem, pak je jeho pojmenování pro mne personifikací určité síly a energie, kterou potřebuji nebo která se mi osobně líbí. V podstatě neberu božstvo jako božstvo v pravém slova smyslu (tak jak je aktuálně prezentováno). Mnohem přirozenější je pro mě přístup, kdy s božstvem pracuji jako s přírodním duchem/démonem/entitou - jakkoli to chcete nazvat. 

*

Osobně považuji za vyloučené, že se věci dějí tak, jak bylo předurčeno osudem. Dle mého mínění je to jen velmi pohodlný způsob, jak svoje problémy a svoje průšvihy vrhnout na něco či někoho jiného. Ano, sama nikdy zcela neovládnu všechny aspekty svého života, ale odmítám možnost, že mi do něj neustále zasahuje někdo jiný, Vyšší síla či osud. Svůj život si řídím sama. Většinu věcí, co jsem kdy chtěla a co jsem si kdy přála, tak mám. A věřím, že ostatní věci přijdou taky. Ne proto, že by byl osud ke mně milosrdný, ale proto, že ten krok kupředu udělám já.

A zároveň všechny chyby, které jsem kdy udělala byly z mojí vůle. Já jsem to chtěla. A já za ně musím převzít zodpovědnost.

*

Spousta jiných systémů víry, včetně Wiccy, má určitá daná pravidla, hierarchii či zákony. To je věc, která mně osobně nevyhovuje. Potřebuji cítit svobodu - i v čarodějnictví. Svobodu v tom rozhodnout si, co a jak kdy budu dělat. Proto nevěřím v pravidlo trojnásobného návratu, ale věřím, že každá akce vyvolá určitou reakci. A zda bude dobrá či špatná vám nikdo dopředu neřekne. Doslova - ne všechno dobré se vám vrátí v dobrém a ne všechno špatné se vám vrátí ve zlém. 

*

Vy sami si rozhodnete, jakou cestou jít. Vy sami si můžete/nemusíte vytvořit svoji vlastní víru a pravidla. Nikdo vám nemůže říkat, že to, co děláte právě vy je špatně, Že to máte dělat jinak.

Nevěřte všemu, co se kde píše - zejména, když vám pisatelé tvrdí, že jen tak to může být. Samozřejmě - pokud se věnujete ceremoniální magii a dalším podobným formám, pak je jistě více než vhodné jet podle určených postupů. Jestliže ale preferujete více tradiční směr, lidovou, venkovskou magii, pak nemá smysl jet přesně podle knih - i z toho důvodu, že takové knihy prostě nejsou. 

Věřte mi, že se dočtete o mnoha věcech (mnoha blbých věcech), které jsou dle autorů "nutné, potřebné, musí se to a nesmí se to". Ve svých skoro 40 letech mám na toto jasný názor - *********************.

Vaše cesta je jen vaše.

 

Tento web používá soubory cookies. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se o cookies dozvíte ZDE